Soudní úředník Alois Sprušil byl pro Františka Jurečka blízkým přítelem a velkým rádcem v oblasti výtvarného umění.
Podnikal s ním cesty do ateliérů pražských umělců. Společně s ním plánoval vznik Domu umění v Ostravě a nakonec mu vnuknul myšlenku, aby mu svou uměleckou sbírku věnoval. Když stavitel a významný ostravský dárce v roce 1925 ještě před samotným dokončením výstavního pavilonu nečekaně zemřel, Alois Sprušil pokračoval v jeho tradici.
Jako ředitel Domu umění se staral více než 20 let o systematické rozšiřování sbírkového fondu této instituce. Původní Jurečkovu sbírku čítající 122 kusů rozšířil o téměř 2 000 uměleckých děl, která dodnes patří k nejcennějším ve fondu. Zájemce prováděl výstavami, přednášel o umění a o sbírkách psal do místního tisku. Na konci války zachránil spolu se Šebelou sbírku před postupující frontou ukrytím v dřevěném kostelíku v Kunčicích pod Ondřejníkem. Až do konce svých dnů tak plnil slib, který dal svému příteli Františku Jurečkovi.