Hrad Sovinec

Hrad Sovinec (německy Eulenburg) byl postaven na skalním ostrohu v první polovině 14. století pány ze Sovince. V dalších stoletích byl již za jiných majitelů pozdně goticky a renesančně rozšířen. Další jeho přestavby již spadají do doby raného baroka, kdy bylo hlavně doplněno unikátní hradní opevnění. Za okupace byl hrad zkonfiskován nacisty a byl zde umístěn zajatecký tábor pro francouzské důstojníky pod správou speciální jednotky SS. V prvních dnech po osvobození vyhořel. V roce 1964 byl hrad převzat do správy Okresního muzea v Bruntále, který zde začal se stavebními opravami a restaurátorskými pracemi. Nyní je Sovinec ve správě Muzea v Bruntále.

Řád německých rytířů získal Hrad Sovinec v roce 1623. V 19. století se zde usídlil řádový seminář a později lesnická škola (1867–1896).

Za velmistra Evžena Rakouského byl hrad částečně opraven (byla zde zavedena elektrifikace) a objekt začal sloužit jako letní sídlo řádu. Bylo zde umístěno řádové muzeum s převážně vojenskými sbírkami, lapidáriem a knihovnou, která měla téměř 20 000 svazků. Evžen Rakouský měl tento objekt řádu velmi rád. I když žádná ze staveb na severní Moravě nebyla jeho sídlem, jezdil sem na časté inspekce a osobně řídil modernizaci objektů.

Opevnění hradu

Unikátnost hradu Sovinec je dána jeho systémem opevnění. Jedná se o nejrozsáhlejší hradní komplex v okrese Bruntál a současně o nejrozsáhlejší opevnění vybudované za třicetileté války v České republice. Dominantu fortifikace tvoří 20 metrů vysoká válcová věž, tzv. bergfrit, s dřevěným podsebitím a malými okny sloužícími jako střílny. Její základnu tvoří osmiboký plný sokl. Vystavena byla v letech 1329–1332 za pánů ze Sovince, v pozdějších letech byla přestavována.

Fasáda brány hradu

Příkladem renesanční přestavby Sovince je psaníčkové sgrafito nad portálem třetí brány. Jedná se o unikátní výzdobu proškrabávání vrchní, ještě vlhké, omítky do omítky spodní, která má jiný barevný podklad. Výsledkem jsou unikátní dekorační motivy. V tomto případě se jedná o dekor tzv. psaníčkového sgrafita – výzdoba má připomínat motiv obálek dopisů.

Erby na fasádě

Na hradě Sovinci se nachází unikátní erbovní galerie, skládající se z kamenných desek s erby úřadujícího velmistra, řádového místodržícího a domácího komtura.

Galerie jsou umístěny nad první a čtvrtou hradní branou, na budově sedmé hradní brány, na baště zvané Lichtenštejnka a v rytířském sále v patře tzv. Remteru. Na snímku je zachycena erbovní galerie z roku 1642 původně umístěná na osmé hradní bráně, která byla po jejím zboření v roce 1858 přemístěna na budovu sedmé hradní brány v prostoru tzv. horního hradu.

Největší erb nacházející se uprostřed je velmistra Leopolda Viléma Rakouského (1642–1662), erb s křídlem pohledově vpravo patří místodržícímu Augustinovi Osvaldovi von Lichtenstein (164–1653), erb s korunovaným vlkem pohledově vlevo domácímu komturovi Janu Egolfovi von Westernach (1637–1649).

Podzemní chodba hradu

Sovinec byl připraven i na období dlouhodobého obléhání, čehož dokladem je 82 metrů dlouhá podzemní chodba, spojující hrad se vzdálenou předsunutou dělostřeleckou baštou, tzv. Lichtenštejnkou (podle úřadujícího místodržícího Augustina Osvalda z Lichtensteina).

185 centimetrů vysoká a 85 centimetrů široká chodba, ústící do hradního příkopu, byla vybudována horníky v roce 1643. Sloužila ke spojení hradu s předsunutou Lichtenštejnkou a k zásobování vodou díky existenci studny (v samotném areálu hradu zdroj vody nikdy nebyl). Poté byla zavalena přímo obránci, aby švédská vojska nedobyla hrad. Část této chodby byla v nedávné době zpřístupněna veřejnosti.

Kočičí hlava

Dokladem vysoce promyšleného fortifikačního systému Sovince je předsunutá bašta, kterou je vidět z hradeb, jež je nazvaná podle svého specifického tvaru Kočičí hlava.

Toto opevnění, vystavěné Vavřincem Ederem ze Štiavnice (1576–1590) na skalnatém výběžku severně od hradního jádra, umožňovalo s osmibokou bateriovou věží, dnes zachovanou v dolní části zvonice kostela sv. Augustina, chránit přístup ke hradu od severu křížovou a flankovací palbou.

Děla

V rámci stavebních zásahů a modernizací na hradě Sovinci, realizovaných z podnětu arcivévody Evžena Rakouského počátkem 20. století, byl upraven i prostor tzv. horního hradu. Arcivévoda Evžen zde nechal instalovat děla vyřazená v rámci přezbrojování z pevnosti v Terstu.

Rytířský sál

Interiéry hradu Sovince byly v historii několikrát zničeny a většina hradního mobiliáře byla v minulosti rozkradena, či shořela při požáru hradu v květnu 1945.

Nyní je inventář nahrazován novodobými replikami. Nejzdobnější místností hradu je tzv. Rytířský sál, jemuž dominuje krb s erby patřícími místodržícímu, komturovi a velmistrovi Řádu německých rytířů.