Podoba sochy Radegasta se postupem času měnila. Albín Polášek na ní začal pracovat již v roce 1924 v Americe, kde vzniklo hned několik variant tohoto díla.
V roce 1930 si sochař najal v Praze ateliér, kde vznikla konečná podoba tohoto díla. Bůh hojnosti má mužské tělo, tvář lva, jeho hlavu zdobí přilbice v podobě býčí hlavy s rohy. V jedné ruce drží roh hojnosti a ve druhé sekeru. Sochu Radegasta věnoval Albín Polášek Pohorské jednotě Radhošť.
Podle menšího modelu byly ve slévárně firmy Mašek odlity 2 podoby této sochy. Druhá z nich byla zamýšlena do plánovaného domu ve Frenštátě pod Radhoštěm, který si zde sochař chtěl postavit. K tomuto záměru nakonec nedošlo. Na přelomu 50. a 60. let 20. století objevili dělníci na zahradě bývalé pražské Maškovy slévárny pod nánosem zeminy a listí tuto sochu Radegasta. Pravděpodobně tam byla ukryta před německými okupanty za druhé světové války a pak se na ni zapomnělo. V současné době je umístěna v zoologické zahradě v Praze.
Socha Radegasta na Radhošti
Socha Radegasta stojící cestou směrem od Pusteven na Radhošť byla původně Albínem Poláškem vytvořena z materiálu, který špatně odolával zdejším povětrnostním vlivům.
Poprvé byla restaurována v roce 1980 olomouckým sochařem Karlem Hořínkem, který její vnitřek vylil betonem a vyztužil. Postupnému zvětrávání plastiky vlivem drsných klimatických podmínek v nadmořské výšce 1000 metrů to však nezabránilo. Socha byla rovněž silně poškozena úderem blesku.
Situace se vyřešila v roce 1998, kdy byl originál z umělého kamene nahrazen žulovou kopií od akademického sochaře Miroslava Machaly. Původní originální socha, vážící 1,4 tuny, byla odvezena a umístěna ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm. Výrobu kopie, která stála téměř milion korun, je vysoká téměř 3,3 metrů a váží 3,2 tuny, hradil pivovar Nošovice, který má Radegasta ve svém logu.
Kopie Radegasta jako suvenýry
Ještě za života Albína Poláška si Pohorská jednota Radhošť vymínila, aby mohla s autorovým souhlasem prodávat zmenšeniny této sošky v podobě suvenýrů. Jedna z nich, s čelním nápisem na soklu Radhost, se nachází i v expozici Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. Je vyrobena z patinované keramiky. Její velikost je něco málo přes 30 centimetrů.
Instalace sousoší Radegasta a Cyrila a Metoděje
Instalace soch Albína Poláška v září 1930 na hřebenu hory Radhošť byla pečlivě dokumentována. Tyto fotografické snímky se nacházejí v expozici Muzea ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Kromě nákladního automobilu vypomáhalo při převozu spřežení 10 koní, přičemž veškeré náklady hradil sám Albín Polášek. Kdosi se tenkrát zeptal: „Nač tolik námahy a výloh? Lidé to stejně neocení…“ a on prorocky odpověděl: „Až vy ani já tady nebudeme, ty sochy tady budou stát stále. A jestli tu sem a tam zavítá poutník, který porozumí jejich poselství, bude to odměnou pro klid mé duše.“
Den před slavnostním odhalením sochy dne 4. července 1931 se nad hřebenem Radhoště strhla bouře s krupobitím. Během strážní služby tam byl zabit vojín 8. pěšího pluku z Místku, dvaadvacetiletý Karel Than. Kolem tragické události se okamžitě vyrojily spekulace, že se jedná o první oběť pohanského boha. Slavnostní hudební akademii tentýž den s pěveckým vystoupením sochaře to ovšem nezabránilo.
Sousoší Cyrila a Metoděje bylo usazeno na vrcholu Radhoště na místě, kde původně stával kamenný Janíkův kříž, ten byl přesunut před cyrilometodějskou kapli.
Sousoší Cyrila a Metoděje
Fotografie zachycující Albína Poláška při slavnostním odhalení sousoší Cyrila a Metoděje 5. července 1931 se nacházejí ve stálé expozici Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Sousoší je umístněno poblíž zdejší kaple. Zmenšený sádrový odlitek tohoto sousoší je v prostorách prohlídkové trasy Městského úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Originální bronzová plastika na vrchu Radhošť byla odlita ve slévárně firmy Mašek v Praze. Váží 800 kilogramů, její výška je 2,6 metrů (spolu se žulovým podstavcem dosahuje výšky 4,2 metrů). Rozevřená kniha nese slova Evangelia sv. Jana napsaná cyrilicí: Na počátku bylo slovo a slovo bylo od Boha.
Zápis Albína Poláška do pamětní knihy v roce 1931
Albín Polášek vepsal do pamětní knihy radhošťské kaple při slavnostním předávání soch Cyrila a Metoděje v roce 1931 tato slova:
„Já, Albín Polášek, rodák frenštátský, daruji spolku Matici radhošťské mnou zhotovené sousoší sv. Cyrila a Metoděje jen pro horu Radhošť na věčnou paměť všem potomkům. V případě, kdyby z jakýchkoliv důvodů Matice radhošťská se rozešla, přeji si a ustanovuji, by město Frenštát vzalo si pod ochranu a do správy toto bronzové sousoší. Albín Polášek, 24. 8. 1931.“
