Zdeňka Janáčková, roz. Schulzová

Manželka Leoše Janáčka Zdenka Janáčková, rok 1885. Oddělení hudby, Archiv Leoše Janáčka, Moravské zemské muzeum, F-I-298, foto Quido Trapp, Brno

Leoš Janáček svou ženu poznal jako její učitel hry na klavír v roce 1877, kdy jí bylo 12 let. O její ruku údajně požádal již o 2 roky později.

Zdeňka Schulzová (1865–1938) pocházela z německo-české měšťanské rodiny ředitele brněnského učitelského ústavu Emiliána Schulze.

Leoš Janáček psal své snoubence z cest denně 4 až 8 dopisů. Po návratu z Vídně se s ní zasnoubil a ke svatbě došlo v jejích 16 letech v roce 1881. Příběh manželství Leoše Janáčka je díky svým dramatickým okolnostem poměrně dobře zdokumentován. Manželství bylo nevyrovnané. Rodičům postupně zemřely obě děti. Přesto nikdy nedošlo k jeho úplnému rozpadu.

Leoš Janáček se svou snoubenkou Zdeňkou Schulzovou před svatbou, červen 1881, Oddělení hudby, archiv Leoše Janáčka, Moravské zemské muzeum, F-I-92, fotoateliér Rafael, Brno

Zdeňka Janáčková a Hukvaldy

Zdena navštívila Hukvaldy poprvé ještě před svatbou, poté v roce 1881 během své svatební cesty.

Janáček sem ale většinu života jezdil sám, nebo s dcerou Olgou, která zde měla přátele. Po smrti svých dětí sem Zdeňka Janáčková téměř nejezdila, a to ani tehdy, když po svém muži zdědila dům. Je pohřbená na brněnském hřbitově, kde neleží ve stejném hrobě jako její muž, ale se svými dětmi v rodinné hrobce Schulzů.

Zpět v příběhu Pokračovat v příběhu