Společník stavební firmy a manžel sestry Františka Jurečka Ludmily
Otokar (Otakar) Bém studoval v letech 1894–1896 ve Vídni na Akademii výtvarného umění u architekta Karla von Hasenauera a následně u Otto Wagnera.
V Moravské Ostravě začal působit jako stavbyvedoucí u Františka Jurečka st. v roce 1898. S jeho synem Františkem úzce spolupracoval při realizaci některých staveb – např. českého reálného gymnázia (1898).
V Bémově architektuře se na přelomu 19. a 20. století objevují v symbióze prvky historismu a secese, ve 20. letech minulého století i prvky art deco. Mezi jeho nejvýznamnější ostravské realizace patří hotel Slavia (1898), přestavba domu na Masarykově náměstí pro potřeby Pražské úvěrové banky (1923–1925) a přestavba ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů (1925–1926). Další Bémovy realizace se objevují napříč Českou republikou. V roce 1900 se stal Jurečkovým švagrem, když se oženil s jeho sestrou Ludmilou. Zemřel v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde vlastnil letní víkendové sídlo.