František Jureček

Při pohledu na portrét muže středního věku by asi málokoho napadlo, kolik toho nenápadný ostravský stavitel a sběratel František Jureček stihl za svůj život vykonat. Společné návštěvy Moderní galerie v Praze s přítelem Aloisem Sprušilem jej inspirovaly k myšlence, že Ostrava potřebuje mít rovněž podobnou moderní instituci. Přál si, aby město mělo vystavenou stálou uměleckou sbírku, která bude sloužit všem, včetně školních dětí. Splnění svého snu se František Jureček o pouhého půl roku nedožil. Před otevřením Domu umění pro veřejnost zemřel na infarkt.

Díky jeho aktivitám se však Ostrava stala atraktivním městem pro umělce, jako byl Jan Zrzavý, Václav Špála, Jan Bauch nebo Rudolf Kremlička. Do umění začali investovat a začali jej podporovat nejenom bohatí představitelé bankovních ústavů, ale i učitelé. Meziválečná prosperita města, stavební boom a vznik nové republiky sebou přinesly i občanský patriotismus, vysokou míru demokratické odpovědnosti a filantropii.

František Jureček je dokázal zhmotnit v galerii, která obstojí i takřka po 100 letech od svého založení. Jen na vystavení své stálé sbírky, jejímž základem je sbírka Františka Jurečka, stále marně čeká…

Max Švabinský, František Jureček, 1919, perokresba tuší,
papír, 425 × 368 mm, Galerie výtvarného umění v Ostravě — Max Švabinský, František Jureček, 1919, perokresba tuší, papír, 425 × 368 mm, Galerie výtvarného umění v Ostravě

František Jureček, sběratel

František Jureček měl tu čest, že jej portrétoval sám Max Švabinský (1873–1962). Stalo se tak v roce 1919, tedy v době, kdy o existenci Domu umění v Ostravě ještě nebylo vůbec uvažováno.

František Jureček jezdil pravidelně do Prahy za účelem návštěv výstav a nákupu nových uměleckých děl a při jedné takové příležitosti se setkal osobně i s již slavným Maxem Švabinským. Dohoda mezi umělcem a portrétovaným proběhla pravděpodobně snadno a za pár týdnů byla tato nádherná kresba hotova. Nachází se ve fondu nynější Galerie výtvarného umění v Ostravě pod inv. č. Gr 47.

František Josef Žák, Busta Fr. Jurečka, 1922, mramor, 48 × 60 cm, Galerie výtvarného umění v Ostravě

František Jureček, stavitel

Součástí Jurečkovy sbírky byla i mramorová busta tohoto mecenáše, jejímž autorem byl sochař, řezbář a grafik František Josef Žák (1886–1952). Dílo vzniklo 3 roky před Jurečkovou smrtí, v roce 1922. Portrétovaný je zde představen jako stavitel s atributy své profese (příložník a kružítko).

Autor busty je v Jurečkově sbírce zastoupen ještě jednou realizací, tematicky čerpající z hornického prostředí s názvem Nad sesutou šachtou. Jako stavitel František Jureček realizoval v Ostravě celou řadu staveb, které přispěly k tomu, že se Ostrava v prvních dvou desetiletích 20. století vyšvihla na pozici nového dominantního průmyslového a společenského centra. Jednalo se zejména o budovy Občanské záložny, Reálného gymnázia a kláštera Milosrdných sester III. řádu sv. Františka.

Portrétní busta Fr. Jurečka s urnou, 30.–40. léta 20. stol., Statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy, V-59-2119

Portrétní busta Františka Jurečka s urnou

V jednom ze dvou sálů prvního patra Domu umění, v němž byla trvale vystavena kolekce děl patřících původně do majetku stavitele Františka Jurečka, byla umístěna jeho portrétní busta s urnou.

Není známo, proč zde pietní koutek nevznikl hned po otevření Domu umění v roce 1926, kdy již byl Jureček po smrti, ale až o 6 let později v roce 1932. Dle archivních zpráv Jurečkovy ostatky byly hned po zpopelnění odneseny do Domu umění.

František Ondrúšek, Portrét Fr. Jurečka, 1923, olej na plátně, 87 × 73 cm, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Portrét Františka Jurečka od Františka Ondrúška

V roce 1923 se nechal František Jureček portrétovat od svého jmenovce, malíře, rodáka s Bystřice pod Hostýnem, Františka Ondrúška (1861–1932).

Tato olejomalba zachycuje ostravského stavitele jako sběratele a znalce umění, listujícího odbornými katalogy. Malíř také zachytil v zadním plánu obrazu část Jurečkovy sbírky na stěně stavitelovy pracovny. Oficiálně toto dílo nebylo zahrnuto do původní Jurečkovy sbírky, do fondu Galerie výtvarného umění v Ostravě se dostalo až dodatečně. Jureček ale Ondruškovu práci obdivoval, ve své sbírce měl podobiznu malíře a zakladatele Valašského muzea v přírodě Bohumíra Jaroňka od tohoto umělce.