Adoptivní syn Marie Walburgy, dědic jejího panství, držitel šlechtického titulu, filantrop.
Po smrti všech dětí Marie Walburgy byl Fridrich Emil Schindler ve svých 16 letech ustaven v její závěti jediným právoplatným dědicem veškerého majetku.
Byl žákem její školy a dítětem rodičů, kteří sami v hraběnčině výchovně-vzdělávacím ústavu působili. Fridrich Schindler je zde vyobrazen jako chlapec v dobovém oblečení. V rukou má skládanku, symbolizující filosofii Walburžina vzdělávacího ústavu, která využívá známou Komenského školu hrou. Obraz byl namalován kolem roku 1814, kdy mu bylo 5 let. Ve stejném roce byla škola Marie Walburgy úředně uzavřena pro přílišnou svobodomyslnost, která se vymykala dohledu státu.
Podobizna Fridricha Schindlera se v expozici kunínského zámku objevuje několikrát. Na drobné kresbě je zachycen ve věku 18 let, rok před hraběnčinou smrtí. Toto vyobrazení je dílem malíře Johanna Schrama, absolventa kunínského vzdělávacího ústavu, jemuž hraběnka umožnila studia na vídeňské akademii.
Naděje, které Marie Walburga vložila do svého jediného dědice, se ukázaly jako oprávněné. Fridrich Schindler byl nejenom nadaným a ambiciózním studentem, který vystudoval Polytechnický institut ve Vídni a zemědělskou školu v Uhrách, ale hlavně oddaně rozvíjel odkaz své patronky. Za svého života se intenzivně věnoval charitativním aktivitám, např. přispěl k rozvoji Moravskoslezského slepeckého ústavu v Brně a významně podpořil výstavbu Vyšší reálky v Opavě. Za tyto četné aktivity byl v roce 1858 císařem Františkem Josefem II. povýšen do šlechtického stavu s právem používat přídomek z Kunewaldu. Ve stejném roce vznikl jeho portrét od královského dánského malíře Edvarda Younga.