Marie Walburga, jedna z nejsvobodomyslnějších žen své doby v Evropě. Nesmírně vzdělaná, pokroková a schopná. Majitelka panství, které využila k uskutečnění svých ideálů. Walburga byla… jedním slovem moderní. A moderní je stále. Nejen jako pedagožka, ale i jako žena, která byla stejně ušlechtilá jako emancipovaná.
Přestože Marie Walburga, hraběnka Truchses-Waldburg-Zeil je jednou z nejzajímavějších postav celých dějin severní Moravy, je dnes už takřka neznámá. Pokud návštěvník nezavítá na zámek Kunín, může mu osobnost této pozoruhodné ženy zcela uniknout.
Pocházela z jednoho z nejstarších šlechtických rodů habsburské monarchie – hrabat Harrachů, jejichž historie se datuje až do 14. století. Její příbuzní byli zastoupeni ve vrcholných kruzích evropské politiky i kultury a vlastnili značný majetek. Byli mezi nimi arcibiskupové, kardinálové, vyslanci na evropských dvorech nebo také neapolský vicekrál. Byla jedinou dcerou svých rodičů, vychovanou ve svobodomyslném prostředí, jíž se dostalo vynikajícího vzdělání.
Ovlivněná nejmodernějšími osvícenskými názory na vzdělání vybudovala na svém panství jednu z nejpokrokovějších škol své doby – Filantropinum, kde studoval budoucí otec národa František Palacký spolu s chlapci i dívkami, dětmi z nejrůznějších majetkových poměrů a všech vyznání. Mnoho z principů této školy, uzavřené ještě za života Marie Walburgy, patří dodnes k nejpokrokovějším názorům na vzdělávání.
Marie Walburga (1762–1828) je na tomto obrazu zobrazena jako komtesa těsně před svatbou, ve věku kolem 17 let. Na hlavě má módní francouzskou paruku, tzv. toupet.
Podle tohoto díla byla po Walburžině smrti namalována kolem roku 1836 i kopie obrazu novojičínským malířem samoukem Antonem Bergerem (1798–1867), která se následně stala součástí zámecké galerie ve Walburg-Zeilu (dnes součást soukromé sbírky). Kopie se poněkud liší od kunínského originálu – komtesa je na ní vyobrazena do půli pasu. Zhotovení tohoto díla je dokladem toho, že příbuzní hraběnčina manžela Klementa Aloise hraběte z Truchsess-Waldburg-Zeilu, se kterým nežila od roku 1788, si hraběnky velice vážili a její podobiznu chtěli mít na svém rodovém sídle.
Dědeček Marie Walburgy, diplomat, kancléř a rádce Marie Terezie
Babička Marie Walburgy, zadavatelka stavby kunínského zámku.
Otec Marie Walburgy, polní maršál, majitel císařského polního pluku
Matka Marie Walburgy, poslední přímá členka starobylého rakouského rodu říšských hrabat z Hohenemsů.
Manžel Marie Walburgy, nadporučík císařského polního pluku.
Syn Marie Walburgy, nadějný budoucí hudební skladatel, zemřel v 18 letech
Adoptivní dcera Marie Walburgy, matka Fridricha Emila Otto Schindlera
Manžel adoptivní dcery Marie Walburgy, otec Fridricha Emila Otto Schindlera.
Adoptivní syn Marie Walburgy, dědic jejího panství, držitel šlechtického titulu, filantrop.
Poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, který ovlivnil hraběnku Walburgu při její pedagogické praxi.
Švýcarský pedagog, jeden ze zakladatelů sociální pedagogiky, měl značný vliv na filosofii studia na kunínské škole.
Nejvýznamnější žák kunínské školy hraběnky Marie Walburgy.
Kunínský kostel Povýšení sv. Kříže, který nechala postavit hraběnka Marie Walburga
Empírová hrobka, vybudovaná rodinou Schindlerů, poslední místo odpočinku hraběnky Marie Walburgy.