Zámek v Kuníně

Kunínský zámek nepatří náhodou mezi nejvýznamnější barokní stavby severní Moravy a Slezska.

Současná podoba zámku Kunín vznikla na zakázku prarodičů Marie Walburgy, manželů Fridricha Augusta hraběte Harracha (1696–1749) a jeho manželky Marie Eleonory. Přestavbu původní renesanční kamenné tvrze na zámek zadali v letech 17261734 slavnému architektovi Johannu Lucasovi von Hildebrandtovi, který postavil mj. zámek Belveder ve Vídni.

Na zámku je původní barokní schodiště, které patří k nejkrásnějším u nás dochovaným zámeckým schodištím. Ojedinělým prvkem je rovněž zachovaný systém barokních komínů. Typickým příkladem barokní architektury je i fasáda, v níž hraje významnou roli sochařská výzdoba. Zámek původně obklopoval krásný park a zahrada, které se však v původní podobě nedochovaly.

Marie Walburga se na tomto letním sídle rodiny usadila po smrti svého otce v roce 1781 a prožila zde většinu života.

Johann Lucas von Hildebrandt (1668–1745)

Rakouský architekt Johann Lucas von Hildebrandt působil ve službách Harrachů 30 let. V případě Kunína však s jeho prací dle archivní korespondence prarodiče Walburgy nebyli příliš spokojeni.

Stěžovali si na jeho nespolehlivost a průtahy se stavbou. To ale mohlo být zaviněno tím, že současně pracoval i na jiných zakázkách. Architektonické plány zámku od slavného architekta nejsou doloženy. Hildebrandt v Kuníně zřejmě osobně ani nikdy nebyl. Doložena na místě je pouze přítomnost jeho hlavního pomocníka Rafaela Tatze.

Fasáda kunínského zámku

Tři pštrosí pera vetknutá do jablka v erbu na fasádě kunínského zámku jsou symbolem hraběte Fridricha Augusta Harracha, dědečka Marie Walburgy. Tento prvek se později objevuje i na erbu hraběnky Marie Walburgy, který získala díky svému sňatku s hrabětem von Truchsess-Waldburg-Zeil.

Fasáda zámku je typickým příkladem barokní architektury, v níž sochařská výzdoba hraje velkou roli. Erb, umístěný nad původním hlavním vstupem do zámku ze strany parku, je tzv. aliančním znakem, připomínajícím spojení 2 šlechtických rodů v manželském svazku. Rolí erbu bylo označovat vlastnictví a příslušnost k dané nemovitosti.

Zámecké schodiště

Schodiště v kunínském zámku patří mezi nejkrásnější barokní schodiště u nás.

Dochovalo se v původní podobě s kuželkovitým zábradlím.  Jeho autorem byl architekt zámku Johann Lucas von Hildebrandt. Původní plán počítal s tím, že schodiště bude koncipováno stejně jako na zámku v Miloticích, nakonec se však od tohoto plánu pro přílišnou náročnost upustilo.

Unikátní komínový systém

Zcela ojedinělým prvkem kunínského zámku, který není možno vidět nikde jinde v celé Evropě, je zachovalý systém barokních komínů.

Byl navržen rovněž architektem Hildebrandtem. Unikátnost této soustavy je dána propojením kouřovodů s podpěráky. Nešlo zde pouze o funkčnost daného zařízení. Velkou roli hrála i krása a přesnost provedení. Komíny nebyly pouze zdrojem tepla a pohodlí, splňovaly také estetické hledisko, dané jejich podobou a symetrií. Za silného větru komíny zní jako varhanní píšťaly.

Portrétní galerie rodu Harrachů a Lichenštejnů

V galerii kunínského zámku se nachází portréty obou prarodičů Marie Walburgy a dalších významných osobností, které hrály v životě hraběnky značnou roli.

Nalezneme zde ale i podobizny pozdějších majitelů zámku z rodů Schindlerů, Fürstenbergů a Bauerů.  Při rekonstrukci se umístění těchto obrazů řídilo autentickými fotografiemi, vytvořenými kolem roku 1913. Současná sbírka portrétů je výsledkem téměř detektivního pátrání současného kastelána zámku, který objevil a identifikoval jednotlivé podobizny na nejrůznějších místech Evropy.

Obnovené zámecké fresky

Marie Walburga byla známá jako milovnice růží, jejichž motivy byl zřejmě zámek vyzdoben na mnoha místech. 

V hraběnčiných komnatách bylo podle dochovaných svědectví velké množství váz s kyticemi čerstvých růží z vlastní květné zahrady zámku. Při restaurátorských pracích na zámku byla podle dochovaných zbytků rekonstruována původní výmalba, která nám umožňuje si představit krásu původních interiérů. Na počest Marie Walburgy se na zámku koná každoročně 28. září slavnost růží a každý návštěvník, který přinese hraběnce květinu, je jejím vítaným hostem, který má vstup zdarma. 

osobnosti ikona Osobnosti

František Palacký

František Palacký

František Palacký, nejznámější český historik, Otec národa a autor Dějin národu českého v Čechách a v Moravě.


Marie Walburga

Marie Walburga

Marie Walburga, hraběnka, pedagožka, skvělá jezdkyně na koni a milovnice růží.


místa ikona Místa

kostel Povýšení sv. Kříže

Kunínský kostel Povýšení sv. Kříže, který nechala postavit hraběnka Marie Walburga


Hrobka rodiny Schindlerů na kunínském hřbitově

Empírová hrobka, vybudovaná rodinou Schindlerů, poslední místo odpočinku hraběnky Marie Walburgy.


Zámek Kunín

Zámek s krajinářským parkem v obci Kunín nedaleko Nového Jičína patří mezi nejcennější barokní památky Moravy a Slezska. Původně zde stála tvrz, přestavěná v letech 1726–1734 Johannem Lucasem von Hildebrandt na přání Harrachů na dvoupatrový zámek.  Největší rozkvět za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg-Zeilu (1762–1828). Dalšími majiteli byli Schindlerové, Fürstenbergové a rytíř Viktor Bauer. V současné době zámek spravuje Muzeum Novojičínska.

http://www.muzeumnj.cz/zamek-kunin/historie/

Zámek Kunín,
Kunín 1,
742 51 Kunín

web: www.zamek-kunin.cz
email: kunin@muzeumnj.cz
tel: 556 749 420

Otevírací doba (od 30. 5.)
úterý – neděle: 9:00–17:00          
poslední prohlídka v 16 hodin

maximální počet lidí ve skupině 15 osob
prohlídky začínají v celou hodinu, o víkendech každou půlhodinu

Vstupné

dospělí: 110 Kč
děti, studenti, důchodci: 70 Kč
rodinné: 250 Kč

Muzeum Novojičínska

Sbírkotvorná muzejní instituce Moravskoslezského kraje založena v roce 1887 a postupně spravující dalších 10 poboček. Centrála muzea je umístěna od roku 1940 v Novém Jičíně v prostorách Žerotínského zámku. Ve své kompetenci má 24 podsbírek. Mezi specializované kolekce muzea náleží sbírka klobouků a pokrývek hlavy, považovaná za evropský unikát.

web: https://www.muzeumnj.cz

Obec Kunín (do roku 1947 něm. název Kunevald)

Obec, ležící v Poodří v oblasti Moravského Kravařska, je doložena již na přelomu 13. a 14. stol. Nejstarší písemná zmínka z roku 1382. Majiteli Kunína např.  Žerotínové a Páni z Kravař, v roce 1723 Marie Eleonora hraběnka Harrachová, princezna z Lichtenštejna.  V 1. polovině 18. století zde vzniká unikátní barokní zámek. V roce 1938 byla tato oblast připojena k Třetí říši. Dnes významné centrum cestovního ruchu – památky, cyklotrasy.

http://www.kunin.cz/o-obci/historie/

Kostel Povýšení sv. Kříže

Postaven v roce 1812 v klasicistním stylu podle projektu Františka Biely. Sloužil všem vyznáním.  Stavba, původně bez věží, propojena chodbou s kunínským zámkem. Současná realizace je novodobá. Novorománské věže kostela s portikem dostavěny v roce 1863. V interiéru dřevořezby – kopie Svaté rodiny od R. Santiho a Nechte přijít maličkým ke mně od J. H. Lipse. Před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století.

http://www.kunin.cz/turista/kostel-povyseni-sv-krize/
http://www.fnj.cz/?page_id=154

Kunínský hřbitov

Lokaci hřbitova navrhla hraběnka Marie Walburga poté, co byl v obci Kunín postaven kostel a vznikla zde farnost (1812). Úprav zdejších prostor se pravděpodobně ujal opavský stavitel Fr. Biela. Hraběnka byla na hřbitově pohřbena v roce 1828. Její ostatky byly následně uloženy v 2. pol. 19. stol. do empírové sloupové hrobky rodiny Schindlerů (Otto Schindler – dědic jejího panství). Na hřbitově stojí i novogotická hrobka rodiny Fürstenbergů, dalších majitelů kunínského zámku.

http://www.kunin.cz/turista/hrbitov/
https://kunin-hrbitov.webnode.cz/

Blíže na přiložené mapě, nebo na: www.mapy.cz/#t=s&x=18.000964&y=49.637312&z=13&d=muni_4629_1

Více zde: https://kunin-hrbitov.webnode.cz/kontakt/

Zpět v příběhu Pokračovat v příběhu