Zámek v Bruntále | mskhistorieaja.cz

Přáním Evžena Rakouského bylo, aby bruntálský zámek připomínal etapu pozdního baroka. Mimo terénní úpravy parku okolo zámku nechal vybudovat salu terrenu (otevřený sál lemující palácové zahrady, sloužící pro účely odpočinku, koncertů nebo hostin).

Původní sbírky nechal přemístit na jiné objekty řádu a zámek v Bruntále nechal vyzdobit sbírkou velmistra Leopolda Viléma. Knihovna o počtu cca 20 000 svazků obsahovala knihy psané ve všech hlavních evropských jazycích. Sbírky obsahovaly i mapy, plány a různé vědecké přístroje. Evžen Rakouský nechal sepsat i nový inventář.

Podobně jako jeho předchůdce, arcivévoda Vilém Rakouský, byl i Evžen stejně jako on voják. Již v době války s Pruskem byl za jeho předka v roce 1866 na bruntálském zámku lazaret. Zotavit zde nechal vojáky po dobu čtyř až šesti týdenní rekonvalescence v roce 1914 i Evžen Rakouský.

V roce 1621 císař Ferdinand II. zkonfiskoval renesanční zámek, stojící na místě bývalého gotického hradu, Janovi z Vrbna a na Heralticích za účast v protihabsburském povstání a společně s panstvím ho předal za 200 000 zlatých Řádu německých rytířů. V letech 1625–1820 na zámku ale fakticky pobývali pouze místodržící, kterých se tu dohromady vystřídalo 13. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen, takže se později uvažovalo o jeho demolici. Nakonec k ní ale nedošlo a v letech 1766–1769 se uskutečnila přestavba zámku v duchu baroka pod vedením architekta F. A. Neumanna. Vznikla tak ojedinělá stavba, v níž se snoubí prvky renesance a baroka. V roce 1958 byl zámek prohlášen za nemovitou kulturní památku a v roce 2001 byl zařazen mezi národní kulturní památky. Dnes zde sídlí Muzeum v Bruntále.

Hlavní vstup do zámku je vymezen portálem, nad ním se nacházejícím kartušovým štítem a v linii římsy zlatými římskými číslicemi vyvedeným letopočtem 1869. Na mřížoví balkonu jsou umístěny pozlacené iniciály C A připomínající Karla Alexandra Lotrinského, velmistra řádu a stavitele zámku, kterému patří i kamenný erb nad vchodem.

Průčelí bruntálského zámku, 1. čtvrtina 20. století. Černobílá pohlednice, sbírka Muzea v Bruntále

Hlavní vstup do zámku

Nádvoří zámku

Bruntálský zámek vymezuje nádvoří trojúhelníkového půdorysu s renesancí inspirovaným jednopatrovým arkádovým systémem tvořeným jednoduchými sloupy s dříky bez kanelování zakončenými dórskými hlavicemi. K této výstavbě došlo v druhé polovině 16. století za majitelů zámku pánů z Vrbna.

Při úpravách zámku za velmistra Evžena Rakouského byl vybudován mřížový kryt studny na nádvoří, vytvořený z původních renesančních dílců olomouckým uměleckým zámečníkem Janem Lesendou. 18 metrů hluboká studna se v nezměněné podobě dochovala dodnes.

Polygonální hodinová věž zámku

Evžen Rakouský byl znalec, sběratel a milovník zbraní. Údajně vlastnil největší sbírku zbraní v Rakousku, kterou od něj baron Johannes Popper-Pohragy odkoupil v roce 1918.

Sám sebe považoval za vojáka a byl hrdý na svou nejvyšší dosaženou vojenskou hodnost polního maršála. III. Zemské střelecké slavnosti v Bruntále, konané ve dnech 15. – 25. srpna 1907, se uskutečnily pod patronací velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Evžena. V polygonální hodinové věži zámku se v současnosti nachází lovecká zbrojnice.

Tato dominanta bruntálského zámku, zakončená cibulovou bání, vznikla v rámci renesanční přestavby v poslední čtvrtině 16. století.

Rytířský sál

Nejkrásnější místností bruntálského zámku je barokně vyzdobený devítimetrový rytířský sál sahající do výšky 2 pater. Stěny jsou zdobeny nástěnnými malbami s výjevy krajin a vedut s ruinami antických staveb. Kromě maleb je zde štukování s bohatými dekorativními motivy. Dominantou sálu jsou nádherná kachlová kamna, místnost je osvětlena 7 honosnými lustry. Jedná se o tzv. slezský křišťál, sklo s příměsí cínu, vyrobený byl v městě Jeseník.

Enfiláda

Honosnost bruntálského zámku je umocněna přítomností enfilády. Jedná se o optické propojení několika místností v ose pomocí za sebou umístěných dveří, které po svém otevření vytvářejí do hloubky ubíhající prostor zakončený zpravidla nějakou pohledovou dominantou. Tento efekt byl velice oblíbený zvláště u zámecké architektury baroka.