Gregor Mendel

1822–1884

Jeho přínos biologii byl rozpoznán až po jeho smrti na počátku 20. století
zahraničními vědci poté, co byly jeho teze přeloženy do angličtiny. Položil základy
genetiky a definoval principy, nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti.

Gregor Johann Mendel jako opat


Obraz Gregora Johanna Mendela byl vytvořen v roce 1884 jako oficiální podobizna opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. Autorem je brněnský malíř Alois Zenker (1845–1903). Portrét zachycuje opata Mendela s atributy jeho úřadu – berlou, mitrou a prstenem. Pravděpodobně vznikl těsně před jeho smrtí, nebo spíše až po ní, protože Mendel zemřel v prvních dnech téhož roku. Předlohou autorovi byla patrně fotografie, umístěná dnes v Moravském zemském muzeu v Brně.

Opat, který se nechal portrétovat s fuchsiovým květem


V rodině Gregora Johanna Mendela (jméno Gregor přijal po vstupu do brněnského kláštera augustiniánů a od té doby jej psal ve svém jméně na prvním místě) byla veškerá péče o statek, pole a zahradu na všech členech, včetně dětí. Bylo o něm od dětství známo, že mu někdy příroda učarovala natolik, že se zapomněl dostavit do školy. Znalost přírody v něm dále prohluboval jeho učitel, páter Schreiber, který se sám zabýval šlechtitelstvím. Zájem o pěstování ovoce a vinařství v něm podporoval i opat kláštera augustiniánů na Starém Brně, kam Mendel vstoupil ve 21 letech. Přestože ve svých 28 letech neudělal pedagogickou zkoušku na univerzitě ve Vídni z přírodovědy, nakonec na vídeňské univerzitě studoval matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii.

Celoživotně trpěl psychosomatickými problémy. Studium, vyučování i práce duchovního
v pastorační péči pro něj byly příliš náročné. Věnoval se proto vědeckému bádání,
meteorologii a včelaření. Jediné pomůcky, se kterými pracoval, byly lupa, zápisník a tužka.

Díky věhlasu, kterého se mu posmrtně dostalo, po něm pojmenovali astronomové planetku 3313. V roce 1965 vzniklo při Moravském zemském muzeu centrum Mendelianum. Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity je umístěno v prostorách Augustiniánského kláštera v Brně.

osobnosti ikona Osobnosti

Rodina Gregora Johanna Mendela

Rodina Gregora Johanna Mendela

Anton Schwirtlich

Prastrýc Gregora Johanna Mendela z matčiny strany


Rodina Gregora Johanna Mendela

Anton Mendel

Otec Gregora Johanna Mendela, vysloužilý voják z napoleonských válek


Rodina Gregora Johanna Mendela

Veronika Mendelová, provdaná Sturmová

Starší sestra Gregora Johanna Mendela, která se svým mužem převzala statek po rodičích


Rodina Gregora Johanna Mendela

Terezie Mendelová, provdaná Schindlerová

Mladší sestra Gregora Johanna Mendela, která se vzdala části věna, aby mohl její bratr studovat


Rodina Gregora Johanna Mendela

Alois Schindler, syn Mendlovy sestry Terezie

Alois Schindler, syn Mendlovy sestry Terezie, první Mendlův životopisec


Osobnosti spojené s Gregorem Johannem Mendelem

Osobnosti spojené s Gregorem Johannem Mendelem

Johann Edmund Schreiber

Johann Edmund Schreiber kněz a učitel G. J. Mendela


Osobnosti spojené s Gregorem Johannem Mendelem

Řád augustiniánů

Brněnský řád augustiniánů, jehož byl Mendel členem a později i opatem


místa ikona Místa

Statek, Hynčice, dům č. p. 69 (dříve 58)

Rodný dům Johanna Mendela v Hynčicích.


Škola v Hynčicích

Škola v Hynčicích, kde Johann Mendel studoval v letech 1832–1833


Hasičská zbrojnice v Hynčicích

Hasičská zbrojnice v Hynčicích, místo, kde byla umístěna první pamětní deska na světě připomínající G. J. Mendela


Kostel sv. Petra a Pavla v tehdejším Dolním Vražném

Kostel sv. Petra a Pavla v tehdejším Dolním Vražném, místo, kde byl Johann Mendel křtěn


Kaštan koňský (Jírovec maďal)

Kaštan koňský (Jírovec maďal) – strom vysazený G. J. Mendelem


Pokračovat v příběhu