Gregor Mendel

Gregor Johann Mendel jako opat

Obraz Gregora Johanna Mendela byl vytvořen v roce 1884 jako oficiální podobizna opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. Autorem je brněnský malíř Alois Zenker (1845–1903). Portrét zachycuje opata Mendela s atributy jeho úřadu – berlou, mitrou a prstenem. Pravděpodobně vznikl těsně před jeho smrtí, nebo spíše až po ní, protože Mendel zemřel v prvních dnech téhož roku. Předlohou autorovi byla patrně fotografie, umístěná dnes v Moravském zemském muzeu v Brně.

Opat, který se nechal portrétovat s fuchsiovým květem

V rodině Gregora Johanna Mendela (jméno Gregor přijal po vstupu do brněnského kláštera augustiniánů a od té doby jej psal ve svém jméně na prvním místě) byla veškerá péče o statek, pole a zahradu na všech členech, včetně dětí. Bylo o něm od dětství známo, že mu někdy příroda učarovala natolik, že se zapomněl dostavit do školy. Znalost přírody v něm dále prohluboval jeho učitel, páter Schreiber, který se sám zabýval šlechtitelstvím. Zájem o pěstování ovoce a vinařství v něm podporoval i opat kláštera augustiniánů na Starém Brně, kam Mendel vstoupil ve 21 letech. Přestože ve svých 28 letech neudělal pedagogickou zkoušku na univerzitě ve Vídni z přírodovědy, nakonec na vídeňské univerzitě studoval matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii.

Celoživotně trpěl psychosomatickými problémy. Studium, vyučování i práce duchovního
v pastorační péči pro něj byly příliš náročné. Věnoval se proto vědeckému bádání,
meteorologii a včelaření. Jediné pomůcky, se kterými pracoval, byly lupa, zápisník a tužka.

Díky věhlasu, kterého se mu posmrtně dostalo, po něm pojmenovali astronomové planetku 3313. V roce 1965 vzniklo při Moravském zemském muzeu centrum Mendelianum. Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity je umístěno v prostorách Augustiniánského kláštera v Brně.